Část osmnáctá - And what if this is not the end? (*Přístup od 17. let*)

15. března 2012 v 2:57 | (c) Darela |  Don´t Say GoodBye - I. řada


O pět let později: "Jak je to dlouho, co Thalia zemřela?" zeptal se Stefan Reného.
"Dnes je to pět let, proč vytahuješ tuhle záležitost? Už není naším problémem." zakončí.
Bylo čtvrteční odpoledne, Stefan s Reném byli v práci, kde všechno klape jak má. Dnešní den je konkurzovým na post sekretářky viceprezidenta Stefana Rockwella. Dostavilo se hodně žen, no bohužel ani jedna nevyhovovala kritériím. Nakonec do místnosti vstoupila elegantní dáma, mohlo jí být zhruba devětadvacet let, blondýnka s dlouhými vlasy až nad zadek, na pohled velice krásná. Tahle dáma že jde na konkurz na post sekretářky? Z fleku by mohla dělat modelku. Měla na sobě upnuté švestkově zbarvené minišaty, které jí obepínaly její středně velká ňadra. Na vysokých podpatcích chodila ladně, jak přišla ke dveřím a otevřela je.
"Dobrý den, jdu na práci vaší sekretářky." odvětí s úsměvem.
"Poprosím vás o vaši referenci." řekne, aniž by jí oplatil pohled.
"Zajisté. Tady je." dívala se na něj sebejistě, no stále byl zahleděný do papírů.
Když si prohlédl její složku, konečně se na ni podíval. Byl jí zcela omámený, že nebyl schopen slova. Žena však nezahálela, opět se na něj usměje.
"Tak co myslíte, hodím se na tu práci?"
"Jste krásná," vypadlo z něho namísto odpovědi. "Promiňte slečno, smím znát vaše jméno?"
"Zajisté. Mé jméno je Carmen Dobsonová."
"Slečna Dobsonová, nebo jste se vdala?" zeptá se pro případ.
"Ano, jsem vdaná. Mění to snad něco na věci?" zaváhá na chvíli.
"Jistě že ne. Dělala jste sekretářku pro firmu Dárijo Venez pět let, ale vypršela vám s ní smlouva. Všechno ostatní je velmi působivé, myslím, že nemusíte hledat dál."


"Kdy mi dáte konečnou odpověď? Mám konkurz ještě do jiné firmy." řekne sebejistě.
"Do 24 hodin se vám ozveme. Na 99,9% tu práci máte, potřebujeme pro firmu zodpovědné, spolehlivé a samostatné zaměstnance, kteří umí jednat s lidmi a jsou ochotni pracovat i přesčasy. V předchozí firmě s vámi byli spokojeni, věřím, že budeme i my tady." usměje se.
Zazvonil telefon, přišla za Stefanem jeho manželka. Už ve dveřích byla tato žena velmi sebejistá, působila hodně nepřístupně. Nedívala se na Carmen moc nadšeně, obě jsou velmi krásné, ale hodně rozdílné už od pohledu. Manželka Stefana měla jemně natočené hnědé vlasy sepnuté do drdolu, hnědé oční stíny, více vrstev černé řasenky, silnou vrstvu makeupu. Carmen oči orámované kajalovou tužkou, světle hnědé oční stíny, minimum makeupu, jelikož její tvář je téměř bez chybičky. Přišla ke Stefanovi, jako by jí chtěla Carmen přebrat manžela.
"Ahoj miláčku." políbí ho na ústa.
"Vítám tě, zlato." odvětí jí a obrátí se na Carmen. "Paní Carmen, toto je má manželka, kterou tu uvidíte velmi často, Miranda Rockwellová." představí je.
"Těší mě paní Rockwellová, jmenuji se Carmen Dobsonová." a podala jí ruku.
Miranda se na ni povýšenecky podívala, ladně podala ruku, kterou po jemném stisku náhle oddělí od Carmeniné.
"Přišla jsem se jenom zeptat, jestli platí ten dnešní večer?"
"Jistě miláčku, stavím se pro tebe v osm hodin." vášnivě se políbí.
Adriana je chvíli pozorovala, no nakonec se rozhodla rozloučit se.
"Budu čekat na váš telefonát pane Rockwelly." a odejde, aniž by dostala odpověď.

Na druhý den seděl Stefan opět na svém křesle, prohlížel si znovu spis Carmen Dobsonové a nemohl spustit oči od její fotografie. Na chvíli se zahleděl před sebe, poté zvedl telefon a rozhodl se jí zavolat. Několik vteřin trvalo než to zvedla.
"Dobré poledne paní Dobsonová. Volám ohledně práce sekretářky. Prezident společnosti, René Stewart by s vámi rád mluvil, než vás zaměstnáme."
Carmen podle mluvy byla moc ráda, domluvili se na odpoledne. Kolem 14-té hodiny byly v povzdálí slyšet dámské kroky, které se přibližovali ke dveřím kanceláře Stefana Rockwella. Byla to Carmen Dobsonová. Po zaklepání vstoupila a usmála se.
"Tak jsem tady, jsem moc ráda, že jste se mi ozval."
"René Stewart by s vámi ještě rád hovořil, pojďte prosím se mnou."
Z Carmen bylo znát, že je malinko nervózní. Kanceláře nejsou daleko od sebe.
"Vedu ti Carmen Dobsonovou, uchazečku o místo sekretářky jak jsem ti říkal."
Carmen měla na sobě upnuté černé šaty nad kolena, vypadala sexy, no zároveň elegantní. Měla jednoduchý makeup a kouřové černé stíny, tužkou na oči. René vstal prudce ze židle.
"Velmi mě těší, slečno Dobsonová. Jsem ředitel společnosti. Kdybych věděl, že budete tak dokonalá, hned bych vás bez mihnutí oka vzal!" podbízel se jí.
"Děkuji vám, no chtěla bych podotknout, že se nespoléhám na svou krásu, ale schopnosti pracovat! Prosím, posuzujte mé kvality a zkušenosti, ne vzhled!" uvede to na pravou míru.
"Podívejte slečno, vzhled má také svou váhu. Lépe se dívá na takovou, která upoutá na první pohled než nějakou, která nemá osobité kouzlo." začne bránit své přesvědčení.

"Jelikož jsem si přečetl vaše spisy, jste bezúhonná, máte hodně zkušenosti, dobře vypadáte a navíc sekretářku potřebujeme už dnes." napřáhl ruku, aby stiskem stvrdili spolupráci.
"Takže kdy mám začít?" usměje se a po menším váhání mu gesto oplatí.
"Pokud chcete, klidně hned." odpoví s úsměvem René.
"Ukážu vám vaši pracovnu, pojďte prosím se mnou." nabídne se Stefan.
Carmen odsouhlasí a když se za nimi zavřou dveře, René se na několik vteřin zamyslel a potutelně se usmíval. Kdo ví, co se v jeho mysli právě odehrávalo!
"Tady budete pracovat. Není to daleko od mé pracovny, takže když vás budu nutně potřebovat, stačí projít touto chodbou. Snad se budete cítit pohodlně." ukáže jí s úsměvem pracovnu.
"Určitě budu! Myslím, že budu spokojená." odpoví také s úsměvem Carmen.
Když Stefan odešel, posadila se na židli. Na stole po její pravé ruce se nacházel počítač a po levé telefon. Seděla zamyšlená, netvářila se při tom moc šťastně. Člověk by si myslel, že bude šťastná, že tuto práci dostala jako žena, která má tolik zkušeností a v bývalé práci si jí vážili a důvěřovali jí. Zůstala v této pozici nejméně pět minut, pak se konečně začala věnovat práci. Na první telefonát nemusela čekat dlouho.
"Dobrý den, tady Carmen Dobsonová, sekretářka společnosti Darela´s Company. … Ano dobře, dnes kolem 16-té se zastavíte. … V pořádku! … Nashledanou."
Osoba zavěsila a Carmen se přepojí do kanceláře Rockwella.
"Pan Heideger by se měl za vámi dostavit kolem 16-té hodiny. … Ano, ovšem!"
Zavěsila sluchátko a povzdechla si. Potom začala dělat něco na počítači.

Navečer se Carmen rozhodne projít se, aby stále jen neseděla, kdyby slyšela telefonát, jistě by ho zvedla včas. Byla moc krásná, ale jako by něco skrývala, nebo prožívala zlé časy! Možná taková prostě je - samostatná, je těžké vidět jí do hlavy, je klidná až rezervovaná. Naslouchá, neskáče do řeči, no nepřemýšlí o dané věci moc dlouho a řekne od srdce svůj názor či stížnost. Za pár minut má přijít za Rockwellem Heideger, pomyslí si a pomalu se vrací do své kanceláře. Kdykoliv se hnula nebo jenom prošla kolem zaměstnanců, obraceli se na ní a obdivovali ji, ženy možná tajně záviděly. Venku prší, fouká trochu studenější vítr, slunce svítilo pouze dopoledne. Nálada akorát tak na spaní. Po delší odmlce zazvonil opět telefon.
"Dobrý den, tady Carmen Dobsonová, sekretářka společnosti Darela´s Company. … Ano paní Rockwellová, váš muž je ve své kanceláři. … Děkuji, mám se dobře, co vy? … Ano, přepojím vás."
"Pane Rockwelle, volá vaše žena, je na trojce. … Určitě."
Carmen neměla moc dobrý pocit z Mirandy. Dívala se na ni, jako by jí chtěla odloudit manžela i přes fakt, že je také vdaná! Po chvíli byly slyšet pánské kroky, "zřejmě to bude ten pán," pomyslela si. Když už byl u její kanceláře a Carmen na něj pohlédla, trochu se zalekla. Díval se na ní přemýšlivě a potom se ozval...
"Werner Heideger, pan Rockwell už mě očekává." znovu se na ni podíval. "Neznáme se odněkud? Jste mi povědomá. Jistě, já vás přece znám! Tohle když zjistí Stefan ..."

Pokračování příště...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Michal Michal | E-mail | 15. března 2012 v 14:47 | Reagovat

No tak to je opravdu něco Miranda a Stefan jsou manžele hm doba se posunula o 5 let divím se proč Stefan nadhodil smrt Thalii no uvidime co se s toho vivine :) a taky ta sekretářka Carmen ta tam jistě nebude jen tak zvlášt když ji zná Werner by mě opravdu zajímalo kdo to asi je ta Carmen ale jinak skvěly díl jen tak dál už se těším na další část.

2 thom thom | E-mail | Web | 15. března 2012 v 16:50 | Reagovat

Super, som rád, že tak skoro sa objavil nový diel. :) Druhá séria odštarovala dobre i keď nie tak dramaticky až tajomne ako iné časti, ale tušm, že z toho niečo tajomné, záhadné vzíde :)

3 Mischelle Mischelle | Web | 17. března 2012 v 18:44 | Reagovat

Mě to skoro připadá jako když je Carmen Thalia po plastice a ztratila paměť nebo nevim.. je to zvláštní díl.. :D Ale moc hezký a jsem ráda, že to pokračuje dál, já věděla, že to nemůže skončit tak blbě..

4 katka katka | 1. dubna 2012 v 14:36 | Reagovat

KONECNE som si nasla cas precitat dalsiu cast,velmi putavu a zaujimavu.Myslim,ze bud Thalia zije premenena alebo je to Thaliina kamoska,ktora vie vsetko...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama