Duben 2012

Don´t Say Goodbye - Konec se blíží

9. dubna 2012 v 15:09 | (c) Darela |  Novinky
Už je to dva roky, co vznikla tato povídka (taková doba? hrozné!) a je už načase ukončit ji. V hlavě mám představu konce, no musím psát tak, aby se do vlezlo do posledních šesti dílů (možná se dokonce dočkáte třiceti dílů).. Jestli po Don´t Say Goodbye bude další povídka nevím, musím si to promyslet a konečně to začít psát tak, že budou části na sebe navazovat alespoň každý měsíc! Více informací přinesu po dopsání této povídky... Snad budete i nadále spokojeni (pro ty co to čtou) ...

Část devatenáctá - Time To Pay (*Přístup od 17. let*)

9. dubna 2012 v 11:29 | (c) Darela |  Don´t Say GoodBye - I. řada

Carmen se s chutí zasmála - "Nikdy jsem vás neviděla, odkud my by jsme se poznali?!"
Nemohla se přestat smát, no jemu do smíchu nebylo.
"Vy moc dobře víte o čem hovořím! Vím moc dobře kdo jste, poznal jsem vás!"
"Víte co? Raději oznámím panu Rockwellovi, že jste přišel!" neustále se smála.
"Pane Rockwelli, přišel za vámi pán Heideger. … Ano pošlu."
I v telefonu nemohla zadržet vlnu smíchu z toho, jak si ten muž namýšlí něco, co není pravdou.
"Už s tím přestaňte, zalknu se smíchem! A řekněte si mu co chcete, nevím koho vám připomínám, ale kdybych vás znala, jistě bych se ozvala, nemyslíte?"
"Brzo vás ten smích přejde! Nevidíte mě naposledy!"
"No jistě," řekne klidně a potom se na něm bavila dál.
Její smích nešel přeslechnout, ale nakonec se uklidnila po dobu, co byl Heideger u Stefana v kanceláři. Carmen se začala věnovat zase práci, Stefan s Wernerem ji mezitím probírali.
"Kdo je ta Carmen Dobsonová? Nikdy jsem ji tady neviděl." začne Heideger.
"Zaměstnal jsem ji dnes jako svou sekretářku. Pracovala pro významnou firmu, naší konkurenci, Dárijo Venez. Má hodně zkušeností, no vypršela jí smlouva, proč?" zeptá se Stefan.
"Ty vážně nevíš kdo to je? Ty ji vážně nepoznáváš?" zeptá se.
"Znát? Odkud prosím tě? Vidím ji prvně, ty ji znáš?" otázal se.
Chvíli nad něčím důmal. "Nepamatuješ na tu holku z párty Dance Floor, se kterou sis to rozdával venku za tou budovou?" Stefan se na něj nechápavě díval, ale zasmál se.
"Ne, to určitě není ona. Je to pět let a byla hnědovláska, menší než Carmen a větším poprsí. Nevím kde jsi na to přišel, že je to ona." a opřel se o židli.